Toho dne zavítal Harry do Dukeovi kanceláře. Duke vypadal
poměrně zdrceně, kdežto překypoval nadšením.
Pozdravili
se, Harry usedl a převyprávěl Dukemu svou verzi příběhu, teda, až na pár
detailů. O čem hlavně mluvil, bylo zrcadlo. Obrovské zrcadlo.
„Není
přeci normální mít v bordel pokoji zrcadlo, nemyslíš?“ optal se Harry.
Duke
jen souhlasně přikývnul.
„Ten
podnik nevydělává na kvalitách a dobročinných příspěvcích, ale na něčem úplně
jiném. Ta babka po mě nechtěla ani korunu. Sice jsem se zmínil o pár korunách,
které jsem nechal v pokoji, ale zůstalo to bez rekcí. Víš na čem o ni
vydělávají?“
„Věnuji
ti plnou pozornost.“
„Když
jsem se upravoval v tom zrcadle, najednou to se mnou cuklo. To zrcadlo je jednostranný.
Chci říct, že pro lidi z pokoje je to zrcadlo, pro ty na druhé straně je to okno. A
co hůř, okno s kamerou. Oni nahrávají všechny ty lidi, co tam kujou neřesti.“
Duke
zpozornil. „Děláš si srandu? To by byl pro ně skvělý vyděračský tah. Myslíš, že
takhle přicházejí k penězům?“
„Myslím
že jo. Musíme s tím něco udělat. Musíme my mít navrch.“
„Počkej,
počkej, počkej, oni tě mají natočeného?“
„Nejsem
kokot, vole. Hodil jsem přes to kabát. Mě nikdo vojebávat nebude. Musíme na to
chytře.“
Duke
projížděl pohledem místnost a přemýšlel, co s tím podniknou. Je to dost velká
práce, a když se to povede může to vést k povýšení. Naopak se ale tato práce
může velmi zvrtnout. Mají tu co dočinění s těmi nejmocnějšími lidmi ve městě.
„Napadá
tě něco? Mě ne.“ řekl Duke.
„Vloupeme
se tam. Nemůžeme tak jen tak vjet. Nemůžeme udělat zátah. Vsadím se, že mají
pro tyto případy nějaký plná a jen, co bychom se objevili ve dveřích, by začali
postupně někam uklízet všechen materiál a my bychom nic nenašli. Musíme
nejdříve najít nějaký usvědčující důkaz a až pak udělat razii.“
Duke věděl, že pokud najdou důkaz tímto způsobem, tím, že ho
ukradnou, tak jim to žádný soud neuzná. Spíše je obviní s krádeže a s jejich
kariérou by to velice zamávalo. Ale pokud se to má povést, tak zátahem to
nebude. Tohle je nejspíše jediná možnost.
„Jedna
možnost mě napadá. Naproti byli dveře. Neměli číslo. Dost možná je to přesně ta
část komplexu, která nás zavede do té místnosti s kamerou. Uděláme to takhle...“
Žádné komentáře:
Okomentovat