Bylo
krátce po druhé hodině. Míjeli hustý provoz, děti ze škol, důchodce na
vycházce. Město Andělů vyřazovalo život. Nový svět. Po válce se velmi vzrostl
běh filmů a na ulici jste denně potkával nalíčené dámy s touhou zahrát si
alespoň malou roli. To město byl nový začátek. Nové možnosti. Bylo to Los
Angeles. Bylo to Město Andělů.
Duke
opřený o sedačku s rukama sepjatýma mezi stehny. Koukal na přes umouněné okno
ven a přemýšlen nad případem. Vytvářel si teorie, i když vhledem počtu faktů to
bylo značně předčasné. Samou nevrlostí začal třást kolenem.
„Něco
tě trápí?“ zeptal se Harry zatáčejíc na konečnou ulici.
„Co by
jsi asi řekl? Jasně že mě něco trápí. Jako pokaždé, když máme nějakej případ.“
„Hej,
klid chlape. Nemusíš být hned tak rozčílenej. Jen se ptám, protože takhle
normálně nohou netřeseš. Vždycky býváš rázný, klidný. Žádné předčasné závěry,
ale teď vidím, že máš beztak plnou hlavu teorií.“
„Možná
jo. Co na tom? Stejně jsou to nesmysli. Jen mě tak napadlo, že je Faskena taky
mrtvej, když mívají tyto schůze společně, tak co když mu něco je, že?“
„To tě
mohlo napadnou dřív. Mohly jsme tam poslat vůz, než tam dorazíme.“
„To máš
teď jedno. Už tam skoro jsme,“ přesvědčil ho a začal opět pozorovat život
venku. „Hele, co myslíš, že se stalo? Proč zrovna Bolveder?“
„Duke,
děláš příliš rychlé závěry, nemyslíš? Co víme? Že Faskena je nejspíše jeden z
posledních, co Norhama viděl. Víme, že Norham byl otráven, a že se v ten den
udělal. Musíš uznat, že toho moc není, tak buď tak hodnej, udělej si na těch
pět minutek pohodlí a mysli na...sakra, vždycky zapomenu to jméno.“
„Lorna?“
„Jó,
tak se jmenuje. Musím si to někam napsat. A co vůbec, kdy jsi s ní mluvil naposled?
Neříkej mi, že to bylo před těmi čtrnácti dny u výpovědi.“
Duke
nepřítomný pohledem civěl z okna.
„Ne,
řekni mi, že to není pravda.“
Stále
mlčel.
„No to
si snad děláš prdel, ne? Čtrnáct dní ses jí neozval? Není možná!“ hulákal. „To
je jak být v trezoru v bance a nevzít si ten nenápadný balíček zabalených
dvacek.“
„No jo,
fajn. Hele, nepleť se do toho, jo? Co ti je vůbec do toho?! Radši dávej pozor
na cestu.“ Mávl rukou na kolem přítomnou hustou dopravu.
„Jen se
neboj. Navíc, támhle je náš cíl.“
Žádné komentáře:
Okomentovat