Polibek na dobrou noc - část 1: Jak jdou vraždy?



     Někdy si člověk klade otázky, na které nemůže najít odpověď. Harry, zrovna přemýšlel, jak je někdo schopen nějaké krutosti. Co vede lidi k tomu, někomu ubližovat? Pravda, že on, jako detektiv, by to měl vědět nejlépe, ale každý jsme nějaký.
     Seděl u stolu, na něm psací stroj se kterým sepisoval poslední hlášení. Na okenice padali kapky deště a světlo zde bylo jen díky lampičce na jeho stolu, protože Harry rád pracoval ve tmě.
     Někdo zaklepal na dveře jeho kanceláře.
     „Harry? Zasedačka,“ ozvalo se přes dveře.
     Dopsal poslední řádky a přišel se zúčastnit zasedačky. Všichni tu byli. Zasedl na volné místo a čekal než přijde poručík.
     „Slušně chčije,“ promluvil Duke, sedící vedle něho.
     „To bych řekl. Doufám, že do toho nebudeme muset. Vůbec bych se nezlobil za den na stanici.“
     „Že váháš. Už jde Louis.“
     Do místnosti přešel plešatý chlapík s hrnkem kávy. Předstoupil před všechny, usrkl z horké kávy a začal sdělovat.
     „Tak tedy. Pánové a Emily...“ zarazil se. „Vážně bychom tady potřebovali víc ženských.“
     Z místnosti se ozvalo nenucené zasmátí.
     Emily byla šestadvacetiletá detektivka. Měla tady, mezi chlapy, řádnou úctu. Svoji pozici si získala při usvědčení  tři měsíce hledaného pachatele, oprávněně podezřelého ze série vražd. Legendy mezi mužskýma říkali, že si to sním osobně rozdala a při těchto milostných choutkách ho prý spoutala, jak dovolují některé sexuální praktiky. Ovšem, výpověď kterou Emily podala byla jiná, ale přesvědčte stanici plnou chlapů.
     „Na Erns Street,“ pokračoval Louis, „došlo k vloupačce. Prý byl ukraden předmět v řádu miliónů. Pondre, Galoway, to je vaše.“
     Dva jmenovaní pánové se sebrali a odešli.
     „Pak tu máme podezřelé úmrtí na Delue Avenue. Mrtvím je Norhan Bolveder, což je, pro ty co neví, spolumajitel obchodů s oděvy Dave's clothing. Toreson, McWalsky. To je vaše. Na místě už je koroner Philsky.“
     Harry s Dukem vstali a s poroučením odešli.
     „Do háje s deštěm. Kurva doufám, že neleží někde na trávníku,“ křikl Harry, když seděli v autě. „Kde že to vlastně přesně je?“
     „Zeptám se dispečinku, zatím jeď na Delue Avenue.“





Žádné komentáře:

Okomentovat